Únor 2014

Takže říkáš, že...

27. února 2014 v 10:41 | Fox Drake |  Téma týdne
Nebojte se, mí neviditelní čtenáři, já žiji! Aspoň přežívám přinejmenším.
Posledních pár dní mi nebylo dobře, ale píšu povídku do jedné literární soutěže, na které se snažím si dát záležet. Problémem je, že musí mít minimálně deset normostran a to je... hodně. Momentálně jsem na čtvrté a vzhledem k tomu, že čas je do zítra. Hups. Trochu nestíhám. No to je fuk momentálně. Jdeme k tématu tohoto článku.
FANTAZIE.
Není to krásné slovo? Takové plné emocí, možností... Stejně tak fantazie. Je to místo na spoustu věcí. Na které třeba?
- místo, kde mohu žít, co chci
- místo, kde jsem jen já a to, co chci
- místo, kde jsem to co chci
- místo, kde nejsou ti, co nemám ráda a jsou tam jen ti, co chtějí
- místo splněných snů a přání
Ale bohužel, zároveň je to i místo plné nadějí, bezmocí, strachu a bolesti. Splní se nám přání, ale poté procitneme a zjistíme... že se to nestalo. Že naše splněné sny nejsou splněné.
Co je pro vás fantazie? Znamená to pro vás totéž, co pro mě? Nebo jen to jen fantazie?

One more chance

24. února 2014 v 17:04 | Fox Drake |  Slash
Zdravíčko! *mává*
Máme prázdniny! Konečně! Nebo alespoň naše část Prahy, že. Jak jste na tom vy? Kdo se fláká doma a kdo má smůlu a navštěvuje ústav školu? Nějak nemám moc co k tomu říct, snad jen, že děkuji za každý komentář, který mi věnujete.
Fandom: One Direction / 5SOS
Vztahy: Niall / Calum, Louis / Harry
Varování: Divné.

Proč koukáš a já nesmím?

21. února 2014 v 6:43 | Fox Drake |  Hetero
Tuto povídku jsem sepisovala včera asi v deset večer, kdy jsem vážně byla mrtvá a nevěděla už, co dělat. A napadlo mě, že bych něco měla přidat, abych vás tím zase donutila k nějaké aktivitě.
Mám rozepsaný i slash, tato informace je hlavně pro určitou dámu, která po něm toužila, a pár vícedílných povídek, a všechno to sem přidám, jen... Jen ne teď. Dejte mi čas.
Tady je povídka.

Svět

19. února 2014 v 18:58 | Fox Drake |  Téma týdne
Jakmile jsem toto téma viděla, přečetla si otázku: Co nedává smysl, napadlo mě jediné: Svět. A co dává smysl? Nic.
Zrovna tuhle jsem přemýšlela, proč je všechno tak nesmyslné a proč se děje to, co se (ne)děje. Proč se lidé chovají tak, jak se chovají, proč někdy jednají iracionálně, proč se chovají tak, jak se chovají... Proč to prostě nedává smysl.

Dnešní svět nedává smysl. Ani nevíte, jak příšerně mě to štve. Chtěla jsem vám k tomuto napsat mnohem víc, ale článek mám rozepsaný už několik dní a prostě nevím, co k tomu dodat. Protože mi to nedává smysl.

T. J. Oshie

16. února 2014 v 18:31 | Fox Drake |  Já a vše kolem mně
Nevím, zda někdo koukáte na olympiádu, ale určitě víte, že nějaká olympiáda je. A že tam je zastoupeno i česko, dokonce i hojně. Včera jsem koukala na hokej, Rusko proti Americe a samozřejmě jsem fandila hvězdičkovým. Neviděla jsem zápas celý, ale poslední část ano a nájezdy byly teda něco. A právě v ten moment jsem zaregistrovala malého, ale velmi nadějného a šikovného hokejistu. A ten, jak napovídá název článku, se jmenuje.... T. J. Oshie.
Je to kotě, nezdá se Vám?
No nic. Fox, jdi se rozplývat někam jinam.
Pak jsem též koukala na Slovensko se Slovinskem a to byla taková tragédie, vážení! No to snad ani nešlo. Hrůza to byla. Ale nic oproti Česku se Švýcarskem. Bože, to byla hrůza. Já chápu, že ten led, na kterém hráli, je příšerný, že ani puk prý není dokonalý, ale chlapci. Tak se trochu snažím, ne?
A pak jsem koukala na Evu Samkovou. Lidi zlatí, Evička byla dokonalá! Jela doopravdy úžasně, nemůžete říct že ne.
No a nakonec jsem dneska sledovala takový ty lyže. Na asi 40 kilometrů. Že prý. To je fuk. A jak jsem včera na Švýcarsko nadávala, dneska jsem jim neskonale fandila. Oni jeli tak úžasně! První místo jim už od začátku právem patřilo a nejhezčí to bylo na konci. Jak se radovali, jakmile dojel, skočili si do náruče, objímali se...
A k hokeji. Proč je to tak surový sport? Vždycky se nahodí na mantinel, za třetinu každý hráč spadne tak pětkrát...

Nenávidím se

14. února 2014 v 12:04 | Fox Drake |  Hetero
Dosti depresivní povídka. Včera jsem si třídila sešity, které schovávám v takové veliké přepravce a našla sešit na své fanfiction o One Direction. A je tam ještě něco místa. Tak jsem si řekla, že bych to místo mohla zaplnit. A vznikla tato povídka. Ani nevím jak. Jen jsem prostě psala, snažila se vypsat ze svých pocitů a emocí a pravděpodobně do toho promítnout i sebe. Snad se stalo.
Tady je.

Co za knížky si chci koupit

13. února 2014 v 6:58 | Fox Drake |  Já a vše kolem mně
Včera jsem dočetla moc pěknou knížku Hvězdy nám nepřály, na kterou vám v nejbližší době napíšu recenzi (a také až se proberu z toho šoku po přečtení) a přemýšlela jsem, co za knížky bych si koupila, kdybych teď měla šanci. Na prvním místě se umístila právě tato knížka.
Na dalším místě pomyslného žebříčku se umístil třetí díl série The Mortal Instruments (nástroje smrti). K Vánocům jsem dostala první dva díly, které jsem zhltala prakticky jedním dechem a třetí díl je můj dlouhodobější cíl, postupně nejlépe samozřejmě všech šest dílů, abych je měla doma pěkně pohromadě.
Poté mi tu nesmí chybět Anna krví oděná, což je nádherná knížka. Romantický, tragický fantasy příběh o nesmrtelnosti lásky a vlastně i nesmrtelnosti všeobecně. Pokud se rádi u knížek bojíte, pak je tato přesně pro vás.
Blbnutí s Oscarem je kniha od mé oblíbené české autorky, po jejíchž knihách a příbězích sáhnu vždy velmi ráda a když jsem knihu dočetla, odmítala jsem se s koncem příběhu vyrovnat a zoufale vymýšlela, co se bude dít dál.
Hunger Games. Trilogie, která ovládla svět a která se směle hlásí o stejný zájem, jako Harry Potter. A já s tím plně souhlasím. Proto ji musím mít doma.
Zatím poslední chtěnou knihou je Wreck This Journal. Určitě tu knížku znáte, je to vlastně kniha úkolů, které plníte a je neskutečně oblíbená.
Co vy? Jaké knihy momentálně chcete, které čtete a které vás nějakým způsobem zaujaly? Máte nějakou, kterou byste doporučili?


(obrázky jsou z google.com)

Layout #1

12. února 2014 v 7:48 | Fox Drake |  Dění kolem blogu
By: Murphy | Od: 12. 02. 2014 | Spokojenost: 100%

Layout je kásný, jednoduchý a moc se mi líbí. Tímto děkuji Murphy, která se sice zdráhala, ale nakonec byla ochotna mi layout stvořit.

Love is all you need

12. února 2014 v 7:42 | Fox Drake |  Hetero
Tato - zase - krátká povídka je poněkud zvláštní. Je to víceméně pohádka, která nekončí dobře. Je to tím pádem stále pohádka? Nevím. A nějak nevím, co bych vám měla k tomu více říct.
Poslouchala jsem u toho písničku od Eda Sheerana: Give me love a přemýšlela, proč se všichni tak moc honí za láskou a myslí si, že je to to jediné, co potřebují.
Včera jsem si psala s kamarádkou, které jsem věnovala první povídku na tomto blogu... a bylo to skvělé. Já tu holčinu prostě žeru, je to brouček. A dneska jdu se svou slečnou ven, takže se těším nom. A do školy až na desátou, takže paráda. Co plánujete na dnešek vy?

Partnerka nebo sranda?

11. února 2014 v 14:36 Já a vše kolem mně
Na článek na toto téma mě přivedla má spolužačka, s kterou jsem rozpitvávala naší třídu, vztahy v ní a problematiku mé orientace. Vysvětlovala mi, že všechny zajímá, zda slečna, co ji mám ve vztahu na facebooku je moje opravdová slečna, nebo patří k těm "fake vztahům." Její nařčení mě urazilo. Copak jsem nějaká malá holka, která si do vztahu dává kde koho a jde jí jen o to, aby každý viděl, že na "fake vztah" má? Odpověděla jsem jí, že je to rozhodně má přítelkyně. To rozpoutalo spoustu přemýšlení. Zda na okolí působím takto, že mě doopravdy holky nezajímají a že si z toho jen dělám srandu.

Ale tak to není. Je sice pravda, že více jak 70% dívek v pubertě má bisexuální sklony (pravděpodobně k nim patřím, protože si stále nedovedu představit, že bych měla někdy v budoucnosti žít se ženou, jako s životní partnerkou), ale u mě to momentálně tak není, beru holky prostě jako něco, co ke mně patří a čeho se vzdát nechci. Takže ano, zatím to je moje parnerka a beru takto slečny. Vážně.

Tak, to je asi vše, co mě k tomuto tématu napadá. Jaké jsou vaše myšlenky ohledně vztahů osob stejného pohlaví?

Mučení

11. února 2014 v 13:46 | Fox Drake |  Fem slash
Tato povídka vznikla díky slečně Scharlotte, kterou jsem poznala skrz internetovou hru HOCZ. Není to nic moc, je to jen krátký pokus o 15+ fem slash (který mi sám o sobě nejde moc psát, protože to je o slečnách). Ale snažila jsem se. Tudíž vám nyní předkládám svou povídku a doufám, že si ji alespoň někdo přečte a zanechá komentář.
Název: Mučení
Varování: 15+

Co znamená... stáří?

10. února 2014 v 21:21 Téma týdne
Většina lidí si pod pojmem stáří představí shrbenou osobu kráčející o holi po ulici, popřípadě důchodce v nákupních centrech zrovna ve chvíli, kdy si nutně potřebují pro něco dojít.
Ale co vlastně je stáří?
Wikipedie tento pojem definuje jako: "je poslední část lidského života, vysoký věk. Jeho protikladem je mládí, tedy nízký věk." Ale je to vážně tak? Je stáří jen toto? Ne. Druhů stáří je mnohem, mnohem více. Tedy, alespoň dle mě, je jen na vás, jak to berete vy a co si pod tímto slovem představíte.
Já osobně si myslím, že stáří je irelevantní pojem. Někdo se v devadesáti může cítit jako zdravý a vitální šestnáctiletý s celým životem před sebou, zatímco další už je ve třiceti unavený životem a přijde si tak starý.
Vždyť to znáte, slečny ve středních letech stěžující si na to, kolik už jim je a kolik problémů jim narůstající věk přináší. Vrásky, výdaje, menší a menší naděje na důchod, nevděčné děti, nemocní rodiče a tak dále...
Je těžké určit, co vlastně stáří je. Je to náš věk, nebo emocionální hladina hormonů a z nich odvozený pocit o našem věku? Každý to má nastavené zřejmě jinak. A já mu v tom nebráním. Co je váš názor?

Jsem.

10. února 2014 v 20:49 Já a vše kolem mně
KDO JSEM

Jsem pomlčka. Jsem otazník. Jsem vykřičník. Jsem čárka. Jsem tečka.

Jsem nejistá. Jsem zmatená. Jsem rozhodná. Jsem citlivá. Jsem ukončující.

Jsem urážlivá. Jsem bojácná. Jsem naivní. Jsem milující. Jsem oddaná.

Jsem část spousty fandomů. Jsem snadno zamilovávající se. Jsem důvěřivá. Jsem.

Pro ty, kteří zavítáte na tento blog, ať náhodně či úmyslně jsem jeho majitelka. Jsem autorka článků, které čtete. Jsem ta, která toto vymyslela a v potu sepsala. Už nechci být tou, kterou jsem byla. Chci znovu začít. A tento blog bude mou šancí. Doufám, že sem budete chodit a rádi se vracet. A co především, že budete komentovat.